Čas letí a Brownovi budou v Everwoodu slavit už druhý Den díkůvzdání. A měly by to být pohodovější, šťastnější svátky než ty loňské, v jejichž průběhu bylo prázdné místo u slavnostního stolu ještě příliš bolavou připomínkou nedávné tragédie. Měly by být, protože čas, jak známo, rány hojí. Podle všech příznaků to však ani letos nebude o mnoho lepší. A to nejen u Brownových. Jak se zdá, domovům obou místních lékařů se v poslední době klid a pohoda vyhýbají velkým obloukem. Nejhorší na tom ovšem je, že si za to tak trochu mohou oni sami. I když jim samozřejmě jde jen o jediné: chránit své děti před úklady zlého světa…